5 nejpoužívanějších materiálů nádobí

Největší vliv na vlastnosti nádobí má jednoznačně materiál, ze kterého je dané nádobí vyrobeno. Odvíjí se od něj tepelné vlastnosti, údržba, životnost, váha, vzhled, cena i chování, přičemž každý z materiálů má své přednosti a úskalí.

Jednotlivé materiály se proto v kuchyních kombinují, a při přípravě různých typů jídel se pak sahá po tom nádobí, které svými vlastnostmi zrovna nejvíce vyhovuje.

Pokud se snažím, sepíšu možná něco kolem dvanácti různých materiálů, ze kterých jsou hrnce, pánve, pekáče a ostatní kousky nádobí vyráběny. Podstatnou částí jsou ale materiály raritní, se kterými se, jestli vůbec, setkáme párkrát do života.

Z těch všech možností, které mě napadají, jsem proto vybral jen pět. Pět takových, se kterými se naopak setkáváme často, a jejichž kombinace je do kuchyně možná úplně nejlepší. 

Měďené nádobí

Z materiálů, které jsou k výrobě nádobí používány, je měď tím nejlepším tepelným vodičem. Nádobí z mědi se rychle a rovnoměrně zahřívá, a také naopak rychle ochlazuje, což vám při vaření dodá perfektní kontrolu.

Nejkvalitnější měděné hrnce jsou vyráběny z 1,5 - 3 mm mědi, která je ve většina případů kombinována ještě s cínem, nebo nerezovou ocelí. Samotná měď je totiž reaktivní, a mnoha potravinám by mohla měnit odstín, a nebo jim dodávat kovovou příchuť.

Pokud je měď potažena cínem, musí se jeho vrstva čas od času obnovovat. Pokud jde o vrstvu z nerezové oceli, vydrží po celou životnost daného kusu nádobí, nicméně zase může ovlivnit zmiňovanou tepelnou citlivost. Je-li měď použita samotná, pravděpodobně bude daný kus nádobí sloužit k přípravě surovin, které vůči ní nereagují.

Měď je vzácný kov a nádobí z ní má tak jistý punc luxusu. Po estetické stránce bývá nádherné, a když už si ho někdo do kuchyně pořídí, není úplnou výjimkou, že se jej snaží využít i jako designový prvek. Docela nákladný. Větší sada nádobí z mědi totiž stojí i vyšší desítky tisíc korun.

Měděné nádobí může vydržet i desítky let, nicméně se o něj musíme pečlivě starat. Údržba mědi je náročná a vyžaduje množství času. Pokud jí potřebný čas nevěnujeme, nádobí rychle ztratí svůj lesk a jeho životnost se celkově drasticky zkrátí.

Sama o sobě není měď magnetická, a proto není pravidlem, že lze měděné nádobí používat na indukčních vařičích. Trouba ji však nedělá problém nikdy. 

Pro své výhody a nevýhody nebývá měď úplně praktickou volbou do domácích kuchyních a setkáme se s ní spíš v kuchyních profesionálních. Její použití je univerzální a hodí se víceméně na všechny kuchařské úkony.

Litinové nádobí

Litina není moc dobrý vodič tepla, nicméně jej dokáže velmi dobře udržet a rovnoměrně rozvést. Jinými slovy se pomalu ale rovnoměrně zahřívá, a pomalu ochlazuje. Díky této povaze je preferována především na výrobu hrnců nazývaných holandské pece. Můžeme na ni narazit ale také v podobě pekáčků, pánví nebo roštů. 

Litinové nádobí bývá vyráběno buď surové, nebo posmaltované. Samotná, neposmaltovaná litina se musí čas od času vypálit, a vyžaduje trochu složitější údržbu a zacházení. Posmaltovaná se naopak udržuje jednoduše, je nereaktivní a často se pyšní krásnými barevnými glazurami. Oproti surové litině je o řád dražší, nicméně oproti ostatním materiálům nádobí se drží cenově v průměru.

Nádobí z litiny je prověřené časem. Pokud mu dopřejeme alespoň základní péči a nechytí rez, vydrží i generace. Nemá problém s troubou, ani indukcí.

Litina je masivnější a těžší, každopádně to při jejím občasném použití není překážkou. Do kuchyně se hodí spíš jako doplněk právě na smažení nebo pečení. Na univerzální denní vaření ale pro její vlastnosti není úplně ideální.

Nádobí ze železa

I samotný nadpis nádobí ze železa zní trochu zvláštně, protože se většinou setkáme pouze se železnými pánvemi. Jejich obliba především v profesionálních kuchyních je ale tak vysoká, že si svoji zmínku mezi nejpoužívanějšími materiály rozhodně zaslouží.

Železo umí dobře pracovat s teplem, není drahé a vydrží dlouho. To pak platí i pro nádobí z něj. Pokud nádobí ze železa navíc před použitím vypálíme, jídlo se k němu nebude přichytávat ani bez velkého množství přidaného tuku. Bez vypálení se tento typ nádobí víceméně ani nepoužívá.

Železné pánve se zahřívají rychle a hlavně se dokážou zahřát na velmi vysoký stupeň, což se skvěle hodí na smažení. Trouba ani indukce jim potíže nedělají, jejich údržba není nijak zvlášť náročná a v kuchyních jsou skvělým doplňkem nádobí z jiných materiálů.

Nádobí z nerezové oceli

Nerezová ocel je jednoznačně nejpoužívanějším materiálem. Je velmi odolná, hygienická, má dlouhou životnost, dobře se udržuje, a také velmi dobře vede teplo. Musí být ale kvalitní, a také nakombinována s jiným materiálem, typicky hliníkem. Sama o sobě totiž takové vlastnosti nemá.

Ideální nádobí z nerezové oceli je to s vícevrstvou konstrukcí, trochu masivnější, z nerezové oceli s označením 18/10. 

Nerezové nádobí bývá esteticky atraktivní a docela jednoduše se o něj pečuje. Občas se na něm objevují různé šmouhy a skvrny, každopádně téměř vždy jsou jednoduchými postupy odstranit.

Cena nádobí z nerezové oceli záleží od konkrétního kusu. Kvůli široké nabídce a různé kvalitě je široké i cenové rozpětí. Většinou se však nevymyká z průměru. 

Sama o sobě by nefungovala na indukci, dna nerezového nádobí jsou ale dnes řešeny ve většině případů způsoby, které vaření na indukci umožní. Trouba nerezové oceli nedělá problém, nádobí z ní ale nesmí mít nekvalitní plastové rukojeti.

Nádobí z nerezové oceli je univerzální a vhodné na každodenní používání. Vyrábí se i s nepřilnavými povrchy, a tak zvládne víceméně veškeré činnosti, ke kterým se při vaření můžete dostat.

Naše nerezové nádobí Fabini

Hliníkové nádobí (nádobí s nepřilnavým povrchem)

Pokud jste si vybavili staré hliníkové nádobí, které přinese do jídla pachuť a u kterého si nemůžeme být jistí zdravotní nezávadností, tak přesně takové se už dnes do kuchyně nevyrábí.

Hliník nalezneme ve většině nádobí na trhu. Kombinuje se s jinými materiály, přičemž sám nepřijde do kontaktu s potravinami. Využívá se kvůli jeho skvělé tepelné vodivosti (jen o trochu horší než tepelná vodivost mědi), nízké váze a ceně.

Nejčastěji se vkládá jako vrstva mezi dvě vrstvy nerezové oceli, nebo mezi vrstvu nerezové oceli a nepřilnavého povrchu, nebo se také odlévá s jinými materiály a nepřilnavými povrchy. Tehdy je nádobí označováno jako z odlévaného/litého hliníku s různými z nepřilnavých povrchů.

Údržba, životnost, používání a další jeho vlastnosti se odvíjí od konkrétního zpracování, kombinovaného materiálu, nepřilnavého povrchu a podobně.

Ačkoliv je cena samotného hliníku nízká, cena nádobí, jehož součástí je hliník, se většinou také odvíjí od materiálů, které byly při výrobě používány primárně. Cenové rozpětí je tedy široké, nicméně se nevymyká z průměru. Je-li konkrétní nádobí s hliníkem nekvalitní, je nádobí levné, je-li kvalitní, je dražší.

Naše nerezové nádobí s nepřilnavým povrchem Fabini

Jaké materiály používáte ve své kuchyni vy? Jsou to některé ze zmíněných, nebo používáte jiné, které třeba tolik tradiční nejsou? Doufám, že se vám bude článek líbit a za jakoukoliv zpětnou vazbu budu jako vždycky moc rád. 😊